První výstavu měla ve čtrnácti letech. Dnes je jí dvacet dva let a fotí, jak sama říká, momenty. Ať už se jedná o svatby, demonstrace nebo módu. Foťák nosí vždy u sebe, připravena zachytit okamžiky okolo sebe. Ty jsou to nejsilnější, jak říká. Vyrůstala ve Zlíně, obklopena Baťovými domky. Nyní žije v Praze, kde studuje a má více příležitostí. Třeba tu vyfotit ženu s transparentem, děkující studentům, na demonstraci Vyjdi ven. Fotografie obletěla český internet a objevila se na stránkách Reflexu.

Moderátor: Možná jste viděli tuto fotografii. Je na ní žena s transparentem děkující studentům na demonstraci Vyjdi ven. Fotka doslova obletěla celý internet a já u nás ve studiu mohu představit autorku Lucii Urban. Vítám tě. Já bych jenom předeslal, že se s Luckou léta známe, takže si tykáme. Tu ženu na fotografii fotilo vícero fotografů. Proč právě tvoje kompozice je ta, která se stala tak zásadní?

Lucie Urban: No tak jednak je to tím, že to je začátek demonstrace. Tudíž ještě tam nebylo tolik lidí a já jsem viděla, že stála naproti Rudolfinu. A než se přemístila sem, tak původně stála jak kdyby naproti Univerzitě Karlově. Takže tam stála taky a potom odešla dál a já jsem se ji snažila vyfotit tam. Takže jsem utíkala za ní, vyfotila si ji. Stála tam asi 10 minut a potom odešla.

Moderátor: Víš, kdo je ta žena? Oslovila jsi ji?

Lucie Urban: Neoslovila, nebyla příležitost. Soustředila jsem se potom celkově na demonstraci a říkala jsem si, že by ještě možná bylo zajímavé chytit nějaký takový moment, ale už tam nic takového nebylo.

Moderátor: Jaký je to pocit vyfotit fotku, kterou sdílí tisíce lidí?

Lucie Urban: Zvláštní, protože jsem si říkala, že to může být zajímavá fotka pro lidi a může být větší ohlas na sociálních sítích. Ale to, jaký ohlas měla ve výsledku, mě až šokovalo.

Moderátor: Protože ji sdílela celá řada velice známých osobností a slova, která kolem ní padala jsou velice emotivní.

Lucie Urban: Byla jsem z toho dojata.

Moderátor: A má to ještě nějakou dohru? Fotka byla vyfocena před měsícem.

Lucie Urban: Volali mi z Reflexu, že by chtěli fotku zveřejnit v rámci článku, kde popisovali akci Vyjdi ven. Asi čtrnáct dní zpátky mi volal ještě organizátor této akce, že dělá závěrečnou tiskovou zprávu a jestli by mohl použít tuhle fotku, že by měla být takovým symbolem této akce.

Moderátor: Když se podíváme, tak ty tady máš vícero fotografií. Fotíš svatby, módní přehlídky, uměleckou fotku. Co ty fotografie spojuje? Co je to, co jim dává ten nádech Lucie Urban?

Lucie Urban: Myslím si, že je to kouzlo okamžiku. Já vlastně preferuji jenom momenty. To si myslím, že je to to nejsilnější, že člověka pozoruješ u jakékoliv příležitosti. Ať je to svatba, nebo jenom fotíš portrét. Najednou je nějaký moment, kdy si tak ve mně něco uvnitř řekne: „Teď to vyfoť, protože teď je to super.“

Moderátor: Tak to musíš s sebou nosit foťák neustále.

Lucie Urban: Taky že nosím.

Moderátor: Musí dneska fotografové fotit svatby v Česku, aby se vůbec uživili?

Lucie Urban: Nemyslím si. Ono hlavně fotit svatby je náročné časově i přesto, že vlastně jsou spíše o víkendu, teď už svatby začínají být i v týdnu, ale je to časově náročné. Ne každému to musí takhle vyhovovat.

Moderátor: A tobě to vyhovuje? Ty fotíš hodně svatby.

Lucie Urban: Fotím, fotím a baví mě to.

Moderátor: Baví tě to, takže v těch svatbách nacházíš nějakou uměleckou hodnotu?

Lucie Urban: Umělecká hodnota je v tom, že ten den je tak nabitý, že ty tam momenty skáčou samy.

Moderátor: Máš i krom toho čas na své vlastní projekty?

Lucie Urban: Tak víceméně vždycky mám třeba projekt na rok, na dva, který teda jde pomalu, ale třeba v průběhu toho roku se mi ty moje podmínky mění a celkově i ta vize. Takže mám, ale ještě to není nic takového…

Moderátor: Ty pocházíš ze Zlína. Jaké to je vyrůstat ve Zlíně, industriálním městě, jako fotografka?

Lucie Urban: Zajímavé, teď jsem přestěhovaná v Praze a jsem tam asi půl roku. Zlín mi chybí, protože gympl jsem měla přímo v centru, kde byly Baťovy domky, takže jsem tam měla víc příležitostí fotit. Třeba při východu slunce, když jsem šla do školy. To mi třeba na Praze hodně chybí. Takže si myslím, že je to výhoda být ze Zlína a fotit.

Moderátor: A co ti k tomu ten přesun do Prahy dal? Přesunout se z toho menšího města do města, které žije mnohem více než Zlín?

Lucie Urban: Možnosti. Protože nebýt toho, že teď bydlím v Praze, tak bych nemohla vyfotit paní u demonstrace. Protože to by asi ve Zlíně nic takového nebylo.

Moderátor: Ty tam totiž studuješ. Co studuješ?

Lucie Urban: Studuji Art Design Institut.

Moderátor: A tam máš možnost fotit?

Lucie Urban: Jsem na ateliéru fotografie, takže ano.

Moderátor: A když se podíváme tady na ty fotky, tak jsme udělali nějaký výběr. Můžeš nám o nich něco povědět? O těch momentech, které jsi zachytila? Jak vznikly?

Lucie Urban: Tak je to různorodé, jak vidíš. Já jsem to tak zvolila, co mi přišlo jako silné okamžiky. Jsou tady třeba portréty designérů. Toto je třeba návrhářka Kateřina Geislerová, se kterou spolupracuji a fotím jí nějaké backstage a toto je třeba na portréty. Potom tady mám fotky z cest. Toto jsem fotila, to je kluk z Malty, přímo Malťan. Bylo pro mě zajímavé, že jsme se takhle poznali. Třeba toto jsou moji blízcí kamarádi. Vyloženě jako momentka, kdy ji požádal o ruku a ona to vůbec nečekala. To bylo tak neskutečně silné, že je to jedna z dalších fotek, která má neskutečné ohlasy u lidí takhle na sociálních sítích.

Moderátor: To se takhle děje, že fotíš lidi a oni žádají o ruku?

Lucie Urban: Já jsem to dopředu věděla. Ale ona s tím vůbec nepočítala a o to to bylo větší překvapení.

Moderátor: Takže ty jako fotograf se musíš pohybovat tak trochu jako duch, takhle po těch akcích. Všude zachycovat ty momenty.

Lucie Urban: Já to tak všem dopředu trochu naznačím, že nejsem fotograf, který by si řídil a dával někam lidi a organizoval je. Ale právě, že mi vyhovuje to, že se můžu pohybovat a přes lidi takhle nahlédnou někam a vyfotit ten moment.

Moderátor: A jak k tomu jde dohromady třeba focení pak v ateliéru, třeba modelek, modelingu?

Lucie Urban: Pokud nejsem samozřejmě škole, kde se učíme i jak třeba vyfotit produkt a podobně, fotím venku při přirozeném světle.

Moderátor: A kde můžou diváci tvé fotky sledovat?

Lucie Urban: Na Facebooku a Instagramu, na mém webu.

Moderátor: Ty jsi v minulosti měla zatím čtyři výstavy. Svoji první výstavu jsi měla už ve 14 letech a ta poslední, to už je nějaký pátek, co byla. Tak kdy plánuješ nějakou výstavu?

Lucie Urban: Plánovala jsem ve Zlíně. Ale tam bohužel nedopadla, protože zrovna v té době jsem se přestěhovala do Prahy, takže to bylo složitější. Nicméně během tohoto roku doufám, že udělám nějakou výstavu v Praze.

Moderátor: V Praze? Kde?

Lucie Urban: Třeba kavárna Plečnik mě tak nejvíc láká.

Moderátor: Dobře, tak já děkuji za rozhovor.

Lucie Urban: Já taky moc děkuji.